Rádi bychom vám představili některé nám známe publikace věnující se problematice starých a památných stromů. Vznikají potichu, vydávají se většinou v malém nákladu, nemají žádnou reklamu, téměř se o nich nedá dozvědět. Často však svými regionálními souvislostmi přesahují region vzniku, dokáží přinést cenné informace o lokálně významných stromech, a u známých památných stromů poskytují mnohdy údaje přesahující obecně známý rámec.
Takovýchto počinů není mnoho, budou jistě přibývat, byť pomalu a mohou nechtěně zůstat utajeny. Upozorněte na ně! Dejte nám o nich vědět!
A právě proto bychom Vás rádi požádali o spolupráci a jakoukoli informaci o vydání nových brožur, knížek, ale i jiných materiálů, třeba i reklamního charakteru. Jakékoliv informace (obsahující alespoň adresu nebo kontakt, kde lze zmíněné získat) posílejte na adresu:
michalek@muzeum-sokolov.cz nebo petr.krasa@botany.cz.
Budete-li mít možnost a budete-li ochoti zaslat i ukázkový výtisk, velmi rádi jej přijmeme. V tomto případě využijte poštovní adresy:
RNDr. Jaroslav Michálek, Muzeum Sokolov, Zámecká ul. 1, 35601 Sokolov
nebo
Bc. Petr Krása, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Karlovy Vary, Bezručova 8, 36001 Karlovy Vary.

Zjištěné a sehnané publikace Vám zde budeme představovat, časem i s drobnými recenzemi.

Stromy okresu Blansko
Kala F. (2007): Stromy okresu Blansko. - Kala F. a Městská knihovna Blansko, 102 stran.

Stromoknížka
Kočovksá L., Vokrojová R., Šobr M., Štěrba P. (2007): Stromoknížka. - Svazek obcí Blatenska, 168 stran + mapa Památné stromy Blatenska

Památné stromy Plzeňského kraje
Michálek J. (2006): Památné stromy Plzeňského kraje. - Krajský úřad Plzeňského kraje, 48 stran + podrobná mapa.

Památné stromy Opavska
Kubačka M., Kubačková M. (2005): Památné stromy Opavska. - ?, 75 stran.

Památné stromy města Brna
Taraba R., Navrátilová M. (2005): Památné stromy města Brna. - Magistrát města Brna, 32 stran.

Památné stromy Dolní Moravice a Malé Morávky
Duhonský D., Malovaná P., Zdráhal I. (2001): Památné stromy Dolní Moravice a Malé Morávky. - OÚ Dolní Moravice a OÚ Malá Morávka, 32 stran.

Přes Slavickou oboru prochází silnička spojující Slavice s Trpišovem. U ní stojí na kraji lesního porostu mohutný smrk ztepilý, vlastně tři srostlé smrkové kmeny. Jsou srostlé v bazální části, ze které se postupně oddělují ve výšce 1,2 a 3,5 m.. Donedávna byl smrk dokonce čtyřkmen, jemuž obvod srostlé části kmene přisuzoval prvenství mezi nejsilnějšími smrky v republice. I dnes, kdy po čtvrtém vylomeném kmeni zbyla jen obrovská jizva, patří mezi největší smrky u nás. Na smrku jsou zvlášť nápadné silné, obloukovitě vystoupavé větve, které pokračují v růstu jako samostatné stromky a vytvářejí vlastní vrcholy. Díky nim se dalo v kompaktní koruně v minulosti rozeznat až jedenáct samostatných špicí.
rozměry: obvod (v 1,1 m): 487 cm; výška: 33 m (měřeno v r. 2004)
kresba: V.Lepš (2004); text: J. Michálek (4.8.2007)

Tvarová různorodost starých borovic je pověstná. Snad žádný jiný druh stromu si není v jednotlivých exemplářích tak nepodobný, jako borovice. Extrémním případem růstové jedinečnosti je tato sporá, obloukovitě vykloněná borovice u silnice nedaleko Zborné. Strom je nízký, přesto v ploché krajině zdaleka viditelný. Korunu tvoří poslední dvě silné větve, z nichž delší se klene přes celou silnicí. Pod stromem stojí lavička. Borovice není chráněná.
rozměry: obvod (v 0,8 - 1 m): 238 cm; výška: 8,25 m (měřeno v r. 2004)
kresba: V.Lepš (21. 4. 2004); text: J. Michálek (3.8.2007)

Vedle kostela sv. Jakuba v centru Jihlavy roste solitérní červenolistý buk. Je vlastně jediným stromem miniaturního parčíku, nad nějž se klene jeho zdravá, velmi široká a plná koruna. Paprsky dlouhých, rozestálých větví nese nízký, podsaditý kmen, který se záhy dělí do dvou slabších kmenů (kosterních větví). Díky silné podpoře místních gymnazistů zvítězil tento buk v roce 2003 v anketě Strom roku, soutěže o nejsympatičtější strom ČR. Na to upozorňuje i text umístěný na kameni pod bukem.
rozměry: obvod (v 1 m): 450 cm; výška: 21,5 m (měřeno v r. 2004)
kresba: V.Lepš (21. 4. 2004); text: J. Michálek (3.8.2007)

V pastvině vpravo od silnice k Pelhřimovu stojí nádherný solitérní dub. Jeho přímý kmen na bázi přechází do silných kořenových náběhů a směrem vzhůru se postupně dělí do silných kosterních větví košaté, avšak velmi proschlé koruny. V celé délce kmene se táhne nápadná puklina (pravděpodobně následek úderu bleskem) a v dolní části je patrný otvor do dutiny se zbytky dřívější cihlové výplně. Strom patří mezi tři nejmohutnější duby v oblasti (spolu s Žižkovým dubem v Želivi a Havlíčkovým dubem v Proseči-Obořišti).
rozměry: obvod (v 1,3 - 1,6 m): 621 cm; výška: 22 m (měřeno v r. 2004),
kresba: V.Lepš (20. 4. 2004); text: J. Michálek (3.8.2007)

Nevysoká lípa na návsi v Jiřicích patří mezi nejsilnější stromy Humpolecka. Přestože je evidovaná pod názvem Jiřická lípa, známější je spíše jako Želivského lípa. Popularizátorka památných stromů Marie Hrušková uvádí, že podle pověsti pod lípou kázával Jan Želivský, který působil na zdejší faře v letech 1416-18. Dnes je lípa dutým torzem bez vrcholu, náhradní korunu tvoří několik silných kosterních větví. Nápadné boule v dolní části kmene jsou vlastně adventivní kořeny, které prorostly chatrným pláštěm kmene, srostly a vytvořily na bázi stromu mohutný prstenec. Díky této regenerační schopnosti lze předpokládat, že vitální lípa bude ještě dlouho ozdobou Jiřic. Je o ni také pečováno. Otvor do rozměrné dutiny v dolní části kmene je uzavřený latěmi s brankou, na které je umístěn informační text. Také otvor po ulomeném terminálu je zastřešen a kosterní větve jsou staženy vazbou. Prostor kolem stromu ohraničuje nízká zídka..
rozměry: obvod (v 1,3 m): 807 cm; výška: 16,5 m (měřeno v r. 2004)
kresba: V.Lepš (20. 4. 2004); text: J. Michálek (3.8.2007)