VetExT

Lokalita zahrnuje vlastní tok řeky Blanice mezi Vlašimí a Mladou Vožicí, což je cca 30 km dlouhý úsek řeky. Podél řeky spadají do lokality i nivní louky a břehové porosty. Z nivy řeky Blanice vystupují hranice lokality v areálu zámeckého parku ve Vlašimi. Celá lokalita je na severním konci zakončena vlašimským zámeckým parkem. Jedná se o parkový porost tvořený pestrou směsicí stromů, listnatých i jehličnatých, dubů, lip, javorů, smrků i cizokrajných dřevin. Pro hmyz a dutinové ptáky jsou velmi významné starší porosty s duby hájového charakteru a solitérní staré lípy a duby. Jedním z předmětů ochrany je páchník hnědý.

Skalnatý kaňon řeky Vltavy na jihu Středočeského kraje u obce Velká je součástí ÚSES. Jde o biologicky mimořádně bohaté území, kde se teplomilná vegetace slunci exponovaných svahů střídá s chladnomilnější vegetací svahů s východní a severní orientací. Slunci exponované svahy pokrývala původně skalní step s roztroušenými stromy, která po útlumu pastvy postupně zarostla lesem. V posledních letech dochází k obnově otevřeného charakteru vegetace, sdružení Bělozářka z.s. z nedalekých Sedlčan s pomocí horolezců odstraňuje nálet a obnovila pastvu kozami. Vybrané starší stromy byly na skalní stepi ponechány, některé z nich – zejména duby a lípy – jsou nově ořezány. Nezaplavené úseky Vltavského kaňonu jsou ve středním Povltaví významné výskytem řady teplomilných prvků, například ještěrky zelené, tesaříka broskvoňového, koniklece lučního nebo bělozářky liliovité.

Ptačí park se nachází na jihovýchodě Jihomoravského kraje v nivě říčky Kyjovky (Stupavy) severně od Jarohněvického rybníka u obcí Dubňany a Hovorany přiléhající k EVL Hodonínská doubrava. Jde o přírodně velmi bohaté území, tvořené mozaikou vodních ploch, mokřadů, písečných dun, luk a lesíků v rovinaté, zemědělské krajině. Je významné přítomností řady chráněných a ohrožených druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu. Území je ve správě České společnosti ornitologické, je spravováno s cílem maximální ochrany biodiverzity. V území byla obnovena pastva, nacházejí se tu staré hlavaté vrby a prutníky. Nedávno byl ořez obnoven, zároveň byly nově ořezány i desítky mladších stromů. Obnovena byla také pastva a seč.

Oblast zahrnuje údolní nivu řeky Odry mezi obcemi Odry a Ostrava, včetně jejích říčních teras. Pro lokalitu je charakteristické střídání meandrujícího toku Odry, lužních lesů, luk a rybníků s drobnými toky přítoků a množstvím trvalých i periodických tůní. Solitérní zeleň a remízky v lukách, stejně jako porosty hrází rybníků a aleje podél cest většinou odpovídají druhovým složením okolním přirozeným společenstvům. Území leží na rozhraní biogeografických západokarpatské a hercynské podprovincií, což ovlivňuje výskyt druhů. Na lokalitě se nachází oblasti se solitérně rostoucími starými vrbami, zejména na loukách a pastvinách, kolem drobných vodotečí, mrtvých ramen a tůní Tyto oblasti jsou hlavním výskytem páchníka hnědého (Osmoderma eremita), který je předmětem ochrany v tomto území

EVL Niva Dyje je tvořena rozsáhlým komplexem lužních lesů a luk, který se nachází v jižní části Dolnomoravského úvalu, v nivě Dyje mezi obcemi Břeclav, Podivín, Nové Mlýny, Bulhary a Lednice. Součástí území je chráněná oblast přirozené akumulace vod – Kvartér řeky Moravy. V nivě Dyje dominují tvrdé luhy nížinných řek, které jsou na odlesněných místech nahrazeny kontinentálními zaplavovanými loukami svazu Cnidion venosi. Na sušších místech se vyskytují panonské dubohabřiny, na nelesních stanovištích pak mezofilní ovsíkové louky a místy fragmenty acidofilních suchých trávníků. Z mokřadní vegetace jsou hojně zastoupeny mokřadní olšiny, vegetace rákosin eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic a vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Z významných druhů entomofauny se zde vyskytuje např. Carabus clathratus, Great Capricorn Beetle (Cerambyx cerdo), Osmoderma eremita, stag beetle (Lucanus cervus).